Jak zaručeně nevydržet trénink karate až do důchodu…

2806x

“Také jste si toho všimli? Vyrazíte na seminář s nějakým uznávaným mistrem a ten Vám v 70 letech předvede techniku s lehkostí mladíka. A potom někde ve Vašem klubu potkáte někoho mnohem mladšího a toho bolí ze cvičení koleno, loket, kotník nebo cokoliv dalšího a přitom třeba ani nikdy neměl žádný úraz?“

Je to zajímavé. Já sám se s tím běžně setkávám. Proto mě při procházení zahraničních webů zaujal tento obrázek, který jste už možná někde viděli:

Existuje totiž několik jednoduchých detailů, na které když si dáte pozor, tak tím předejte nejednomu problému.

1) Koleno a směr chodidla v jedné ose:

Osobně jsem na tento detail velice citlivý a velmi si ho všímám, protože mám za sebou operaci kolene, která naštěstí nemá příčinu ve cvičení karate. Vždycky, když někde vidím tuto chybu (koleno míří jinam než špička nohy), tak mě bolí noha za toho cvičence samotného.

2) Kolena se nesmí “bořit dovnitř”:

Na obrázku výše vidíte tuto chybu například vlevo dole. „Probořená“ kolena dovnitř v postoji kiba-dachi si přímo říkají o problém. Hned vedle v postoji nekoashi-dachi vidíte něco podobného u zadní nohy.

3) Směr chodidla zadní nohy v některých postojích:

Nikdy nezapomenu na vyděšený pohled fyzioterapeuta při mé rehabilitaci, když jsme konzultovali jednotlivé postoje z karate před mým návratem k tréninku po operaci a já jsem udělal chybu v postoji zenkutsu-dachi a mířil špičkou zadní nohy příliš do strany.

Tento bod hodně souvisí s prvním – obecně byste se měli snažit zadní nohu natočit tak, aby byla co nejvíce v jedné ose s kolenem (zjednodušeně: kam míří přední část kolene, tam míří špička nohy).

Na obrázku je tato chyba vlevo nahoře.

4) A spousta dalších detailů…

Dalo by se takto vyjmenovat hrozně moc detailů, což ale není úplně účelem tohoto článku.

Spíše se zamyslete, v jakých pozicích jsou vlastně během tréninku vaše chodidla, kolena, kotníky… Pokud si nejste jistí, jak má technika nebo postoj vypadat nebo už vás dokonce něco při nebo po cvičení bolí, tak je nejvyšší čas začít se ptát.

Jak má ta technika nebo postoj vypadat?
Dělám to vlastně správně?
Není nějaký detail, který někdo cvičí jinak? (Proč to tak cvičí?)

Na internetu i ve svém okolí naleznete celou řadu užitečných informací a je určitě lepší zajímat se o několik věcí dohloubky, než dělat 100 věcí povrchně a špatně.