Po soutěži na gauč? …malá ochutnávka z teorie o regeneraci

Věděli jste, že aktivní regenerace je významnou součástí tréninkového procesu? Dalo by se říci, že tato část sportovní přípravy je stejně významná jako trénink sám…

„… relaxace ale není jen pro sportovce.“

Správně zvoleným typem, načasováním a intenzitou relaxačních cvičení je možné pozitivně ovlivnit vyrovnávání se se zátěží. Dalším pro trénink významným důsledkem aktivní regenerace je možnost časnějšího nového zatěžování.

Relaxační cvičení však nejsou vhodná jen pro sportovce. V dnešní především na výkon a produktivitu orientované komerční době, kde jsou stres, spěch a vysoká psychická náročnost pracovního procesu na denním pořádku, se relaxační cvičení mohou pozitivně uplatnit i v životě běžné nesportující populace jako prostředek k navození lepší psychické rovnováhy a získání větší odolnosti vůči stresu.

„…a co to vlastně je regenerace?“

Regenerace je schopnost organismu obnovovat nebo nahrazovat poškozené nebo zničené buňky, tkáně, orgány nebo jiné části těla; nebo také obnova psychických a fyzických sil po nadměrné námaze, prováděná většinou v rámci komplexních regeneračních programů (např. sportovců) (Encyklopedie V – 1984).

„Pár dalších základních pojmů…“

Aktivní odpočinek = činnost, která má vzhledem k předcházející námaze podstatně menší intenzitu a je ponejvíce zaměřena na zatížení jiných svalových skupin, např. u duševně pracujících je aktivním odpočinkem tělesná práce apod. (Havlíčková 1991)

Zatížení = ve sportu se chápe jako pohybová činnost vykonávaná tak, že vyvolává aktuální změnu funkční aktivity člověka a ve svém důsledku trvalejší funkční, strukturální i psycho-sociální změny. (Jansa 2009)

Zatěžování = pod pojmem zatěžování chápeme ve sportovním tréninku určitou sérii jednotlivých tréninkových zatížení. Zatěžování je jednou z příčin růstu výkonnosti. (Jansa 2009)

„…co by se dalo zařadit do aktivní regenerace?“

 Kromě ležení na gauči (to je spíš pasivní regenerace 🙂 )… tam můžeme zařadit třeba:

• kompenzační cvičení;
• strečink;
• cvičení ve vodě;
• relaxační cvičení;
• jógu;
• další skupiny cvičení.

Ale o tom všem zase někdy později… 😉

Tento článek vznikl na základě citací z mé závěrečné trenérské práce a za použití těchto zdrojů informací:

• Kolektiv autorů. Malá česká encyklopedie, I. svazek. Praha: Academia, 1. vyd., 1984.
• Havlíčková,L. Fyziologie tělesných cvičení. Praha: Unitisk,1. vyd., 1991.
• Jansa P., Dovalil J. a kol. Sportovní příprava. Praha: UK FTVS, 1.vyd., 2009

Zrelaxujte se u této a dalších metod u mého online kurzu – 3x vedená relaxace.